Od roku 1997 školím finanční a pojišťovací poradce a bankéře. Na kurzech jsem se jim snažil ukázat, že kapitálové životní pojištění není vhodným produktem, že akcie jsou dlouhodobě méně rizikové než dluhopisy nebo že 30letá hypotéka je lepší než hypotéka krátká. Souhlasně pokyvovali hlavou.

Na dalším pokračování kurzu jsem se jich ptal, co začali dělat jinak, jestli už začali klientům radit lépe. Odpovědí bylo mlčení a pohledy do stolu – jako ve škole při zkoušení.

V té chvíli jsem si uvědomil, že racionální argumenty ke změně chování nestačí. Že je třeba zapojit emoce a názorně ukázat dopady jejich špatných rad za 20 nebo 30 let. Vyzkoušet si to nanečisto, hrou.